Wim-Grunewald_VIB_náhledV úterý 13.10. se na FAPPZ koná přednáška Wima Grunewalda z Vlámského Institutu Biotechnologie (VIB). Toto pracoviště bývá považováno za vůbec nejdůležitější biotechnologické vědecké centrum na světě. O příběhu jeho vzniku a jeho charizmatickém zakladateli Marcu van Montaguovi uvádíme film z televizní série „Teorie všeho“. Zeptali jsme se Wima, co si myslí o práci svého šéfa a o tom, jak Evropa nahlíží na problematiku geneticky manipulovaných rostlin.

 

 

 

Mohl byste nám přiblížit, čím se přesně na Vlámském Institutu Biotechnologie (VIB) zabýváte?

Napřed jsem 10 let  pracoval jako výzkumný pracovník různých oblastí molekulární biologie rostlin. Poslední tři roky jsem měl jako vědecký poradce na starost otázky rostlinné biotechnologie v centrále VIB. Od října působím na VIB v oddělení transferu technologií.

 

Film „Teorie všeho“, který na festivalu LSFF promítneme, přibližuje fascinující osobnost Marca van Montagua. Je jeho vliv na VIB cítit dodnes? Znáte ho osobně a jak moc se dodnes účastní vědecké práce?

Marc je velmi uznávaná osobnost, které si všichni ve VIB nesmírně vážíme. Dodnes se s ním každodenně setkáváme. Věnuje se práci s doktorandy, postdoktorandy a vedoucími jednotlivých týmů. Je pro ně velkým zdrojem inspirace.

 

Vědecká práce ve VIB je jedna věc, politika, která umožňuje nebo znemožňuje zavádět objevené technologie do praxe, je věc druhá. Mísí se však ve vědcově hlavě obě věci dohromady? Stane se vám při bádání, že si řeknete: „K čemu to celé je, když nám zavedení takto modifikované plodiny stejně nedovolí?“

VIB je především pracoviště pro základní výzkum, které se zajímá o zkoumání procesů na úrovni molekul tvořících základ veškerých biologických jevů. Dalším naším úkolem je ovšem pochopitelně snaha o přenesení výsledků výzkumu do něčeho, co může prakticky fungovat. Co se týče přístupu k otázkám GM organismů, mrzí mě, že si Evropa neuvědomuje, jaké možnosti něco takového například v případě zemědělských plodin skýtá. Znalosti, které se ve VIB soustřeďují, lze však samozřejmě využívat i v tradičním zemědělství, na zavádění GM plodin nejsme nějak závislí. Jiné než evropské státy ostatně geneticky modifikované plodiny neodmítají. Naši vědci samozřejmě vnímají, že Evropa k otázkám rostlinné biotechnologie přistupuje negativně, což podle nás může mít v dlouhodobém měřítku negativní důsledky, ale od našeho snažení odkrývat tajemství přírody nás to nijak neodrazuje.

 

V úterý 13. 10. budete na FAPPZ přednášet na téma „Plant Research in VIB“. Prozradíte nám, čeho se přednáška bude týkat?  

Přiblížím, jakou roli hraje práce VIB v Belgii a v Evropě, a ukáži také, po jakých liniích probíhá výzkum v oblasti rostlin. Budu se zabývat tím, proč je biotechnologie v zemědělství klíčovým odvětvím pro zemědělce, životní prostředí i spotřebitele. Pokusím se také rozkrýt, proč jsou lidé intuitivně vůči GM plodinám tak podezřívaví.

 

 

Comments are closed.