Philipp Enders: Peníze – manuál pro zmateného uživatele

Videopozvánka Tomáše Sedláčka vám přiblíží film o podstatě peněz, v němž tento populární ekonom účinkoval. V rozhovoru s Philippem Endersem se zase dozvíte, jak se T. S. cestou na natáčení zřítil na Petříně z elektrické jednokolky.

Philipp Enders – režisér soutěžního filmu LSFF 2015 „Peníze: Manuál pro zmateného uživatele“

Jak se Vám podařilo dostat se do hamburské slévárny zlata?

Slévárna, kterou vidíte ve filmu, je ve skutečnosti kombinace „Aurubis“ v Hamburku a „Münze Österreich“ ve Vídni. Domluvit si tam možnost natáčet vlastně nakonec ani nebylo tak složité. Samozřejmě jsem se museli podrobit přísné prohlídce a byli jsme pod dohledem, ale chovali se tam k nám přívětivě. Mnohem složitější bylo získat povolení k návštěvě dolu na zlato – nakonec se nám to nepodařilo. Podle mě jde o to, že provozovatelé dolů netouží po negativní publicitě, protože sami vědí, jak špatné podmínky mají jejich zaměstnaci.

Ve filmu se hledí na peníze z několika odlišných – odborných i politických – perspektiv. Setkali se někdy jednotliví aktéři filmu? Nedošlo k nějakému konfliktu?

Lidé, kteří ve filmu hovoří, se mezi sebou neznají. Jedině Giacomo Corneo zná člena představenstva  Evropské centrální banky Benoîta Cœuréa. Samozřejmě ale ti lidé vzájemně znají své publikace a výstupy a velmi často se ve svých názorech silně rozcházejí. Pokud by se sešli osobně, nejspíše by si to dávali najevo. Mně ovšem šlo tímto filmem o to, abych dal prostor zastáncům nejrůznějších názorů – konzervativci, zastánci volného trhu, aktivisté i socialisté.

Film jste natočil dvoujazyčně. Kterou z verzí považujete za originální – německou, nebo anglickou?

Verze, jakou bych měl nejraději, bohužel neexistuje. Byl bych nejraději, kdyby každý mohl mluvit svým mateřským jazykem a pod tím běžely titulky. To ovšem nešlo. Jednak proto, že neovládám jazyk všech těch lidí, kteří ve filmu vystupují. Neumím třeba česky. Proto jsem se rozhodl, že mezi sebou budeme hovořit jazykem, v němž si bude oba rozumět. Další důvod je ten, že některé scény filmu probíhají velmi rychle. Kdyby pod nimi nešla srozumitelná zvuková stopa, divákovi by mohly uniknout různé důležité okamžiky. Z obou verzí mám ovšem raději tu německou, protože v ní sám vystupuji. Navíc němčina je můj mateřský jazyk. Anglická verze však funguje skvěle, navíc je mezinárodně přístupnější.

Jak vznikla spolupráce s Tomášem Sedláčkem?

Tomáše mi doporučil jeden ekonomický novinář, který s ním nedávno pořizoval rozhovor. Řekl mi, že je to velmi důvtipný a chytrý člověk. Jak ve filmu sami uvidíte, Tomáš toho nejen spoustu ví, ale dokáže to také skvěle podat. Při natáčení v Praze jsme se ovšem osobně setkali poprvé. Cesto na natáčení spadnul ze své elektrické jednokolky. Stoupání na Petřín je moc příkré a elektromotor to nezvládnul. Rozhovor ovšem dopadl skvěle.