Film se zamýšlí nad tím, jak se musí změnit výroba potravin, abychom v roce 2050 dokázali nasytit devět miliard lidí. Budeme potřebovat průmyslovější zemědělství, více geneticky modifikovaných plodin, nebo pomůže ekologické zemědělství? Film nabízí překvapivá řešení problému, který stojí i za současnou uprchlickou krizí.

Dokumentární snímek o drahých kamenech a jejich dobývání v Krušných horách v podání Václava Havlíčka z Boleboře.

Dokumentární film o graffiti, jedné zdi a jednom umělci. Graffiti je jeho součástí stejně tak, jako je on součástí graffiti scény.

Dobrodružná plavba po neznámé africké řece nás zavede ke kmeni Suri. Během cesty se seznámíme s nadšenci, kteří se rozhodli bojovat za jejich tradice a způsob života. Film Suri se zamýšlí nad jejich budoucností a nad nebezpečím masového mizení lidských kultur. Kulturní diverzita je zásadní pro přežití naší civilizace.

Krátký film o filosofii Dr. Debala Deba, jednoho z nejpokrokovějších zemědělských vědců, který se snaží chránit biodiverzitu svého národa před mezinárodním biopirátstvím. Pokud chceme vytvořit systém potravinové bezpečnosti, je třeba moc a znalosti navrátit lidem, kteří se po tisíce let starali o produkci potravin.

Přes probíhající ekonomickou krizi a přes problémy na Wall Street existuje v New Yorku jedna instituce, která vzkvétá. Food Cooperative v Park Slope v Brooklynu je nezávislá samoobsluha, v níž pracuje 16 tisíc členů 3 hodiny za měsíc. Za odvedenou práci získají právo nakupovat ty nejlepší potraviny.

Příběh Etiopie od krvavé vlády „rudého teroru“ až po dnešní ekologickou transformaci vypráví o obnovené krajině a znovunalezené naději. Od oceňovaného režiséra filmu „Muž, který zastavil poušť“.

Ať jde o klas ječmene, kmenové buňky ledního medvěda nebo pár kapek lidské krve, z genů a informací v nich obsažených, které uchováváme v biobankách, se stávají cestovatelé časem. Do této časové kapsle ukládáme i své staré sny: vzkříšení vyhynulých druhů, ukončení hladomorů, lidský život bez nemocí.

Už pro jejich velikost a originální tvary řadíme baobaby mezi nejzajímavější stromy světa. Rostou i na Madagaskaru, kde je v současnosti ohrožuje odlesňování. Cyrille Cornu a Wilfried Rmahafaly se vydávají tyto stromy studovat v srdci lesů. Plaví se na piroze a prozkoumávají 400 km dlouhé divoké pobřeží jihozápadního Madagaskaru.

Jsem botanička. Toto video jsem natáčela dva roky. Dva roky sledování a analýz fascinujících pohybů a přerodů rostlin. Můžeme je popisovat jazykem biologie, matematiky nebo fyziky, ale teď už vím, že existuje i jiný způsob.

První filmová sonda do světa německých myslivců, která sleduje, jak je ovlivňuje na jedné straně touha po nedotčené přírodě a na druhé ekonomické využití lesa, jak touží po pohádkovém lese i moderní kultivované krajině.

Po jaderné katastrofě ve Fukušimě se německá vláda rozhodla postupně odstavit všechny jaderné elektrárny a investice přesměrovat do alternativních zdrojů energie. Film ukazuje dopady německé energetické transformace na příkladu kontroverzních větrných elektráren v lesích Středního Německa.

Baltské moře má jednu z největších koncentrací lodní dopravy na světě. Zároveň je to jedno z nejcitlivějších moří obklopených pevninou. Námořní doprava má na životní prostředí i obyvatele velmi negativní vliv, aniž by o tom většina lidí věděla.

Glyfosát je celosvětově nejpoužívanější pesticid. Podle některých zdrojů je zcela neškodný, jiní tvrdí, že představuje vážné nebezpečí pro člověka i zvířata. Dokument nabízí současný a věcný pohled na tuto kontroverzní tématiku.

Vědkyně vizionářka Diana Beresford-Kroeger nás doprovodí na cestě do pralesů severní polokoule. Ukáže nám silné pouto mezi stromy a lidmi i to, jak stromy pomáhají životu na naší planetě.

Když je spáchán brutální zločin, kdo je vinen – pachatel nebo jeho mozek? Neurovědci rozbíhají nový výzkum, který klade nové otázky justičnímu systému a nutí nás přehodnotit způsob, jakým trestáme a reintegrujeme lidi s kriminálním chováním.

Podivuhodný případ: Vitamíny a já je rychlý a vtipný film plný energie. Hledá odpovědi u předních lékařů a nutričních specialistů, snaží se odhalit mýty a mylné představy o vitamínech a doplňcích stravy a najít nejlepší přístup ke zdraví z hlediska výživy.

Sedm žen a sedm způsobů, jak zajistit lepší budoucnost pro své děti i celé komunity. Jsou v první linii, která pociťuje následky klimatických změn na vlastní kůži. Sucha, povodně nebo sesuvy půdy ničí jejich úrodu. Aby jejich děti neměly v budoucnu hlad, bojují tyto ženy za klimatickou spravedlnost.

Zapadá slunce a spokojená Wisteria jede přes Portland v Oregonu s více než 10 tisíci včelami v dodávce. Podařilo se jí lapit roj divokých včel medonosných. V tomto krátkém dokumentu budeme sledovat Wisteriu na cestě za rojem a ukážeme si, jak jedinečný a osobní je celý proces.

Film K2 a neviditelní pěšáci byl natočen v nádherné krajině severního Pákistánu. Zachycuje těžký úděl neopěvovaných hrdinů, místních nosičů na majestátní hoře K2, druhém nejvyšším vrcholu světa.

Krátký film o tajemném pohybu hejn špačků obecných. Dodnes nevíme, jak je možné, že tisíce ptáků dokáží létat v tak hustých hejnech a nenarážet do sebe. Každý večer při soumraku se špačci houfují, aby předvedli svou úchvatnou leteckou přehlídku.

Ve filmu Antropocén se vědci rozhodují, jestli žijeme v nové geologické epoše, a popisují, jak se nám podařilo stvořit naši umělou planetu. Je náš dnešní příběh tragédií, komedií… nebo nějakým surreálnějším žánrem? A jak napsat další – či možná poslední – kapitolu? První celovečerní film o období antropocénu.

Film Věk zemědělce se na téma zemědělství dívá očima několika mladých farmářů z nádherné oblasti severozápadního pobřeží Spojených států, kteří se snaží vdechnout nový život upadajícímu povolání.

Méně jíst, víc se hýbat. Jednoduchý způsob jak zhubnout – tak se to aspoň říká. Film Na dietu přes střeva představuje novou vědeckou disciplínu „střevního mikrobiomu“, kde vědci objevují vztahy mezi jídelníčkem, váhou a miliardami tajných agentů, kteří spolu v našich tělech svádějí nelítostný boj.

Život v syntropii je nový krátký film projektu Agenda Gotsch, který byl natočen pro konferenci COP21 v Paříži. Ukazuje zajímavé zkušenosti se „syntropickým“ zemědělstvím, v němž je pozitivní vliv na životní prostředí důsledkem dobrého zemědělství.

Pro tibetský lid se v roce 2011 započaly zásadní změny. Dalajláma odstupuje ze všech politických funkcí a přináší do tradiční společnosti v Himálaji sekulární obrat. Je ale boj za svobodu Tibeťanů životaschopný bez jejich dosavadního vůdce?

Film balancující mezi vědeckým popisem a nonsensovou poetikou, který se snaží uchopit něžné, absurdní i kruté vztahy mezi lidmi a papoušky. Léta se ptáme, zda jsou papoušci dost inteligentní, aby dokázali mluvit. Ale proč by s námi měli chtít mluvit?

Problém s nedostatkem vody se dá řešit pomocí neotřelých nápadů. Film Saeeda Naghaviana z Iránu byl uveden na festivalech v Gödöllő a na Mezinárodním ekologickém filmovém festivalu v Iránu.

Národní park New Forest v Anglii žije ve svém neměnném rytmu dlouhá staletí. Zatímco jinde už celá řada původních zvířecích obyvatel krajiny vymizela, tady je možné je stále najít. Díky makrofotografii, zpomaleným záběrům nebo časosběrům nabízí film zcela unikátní pohledy do přírodní říše, jaké zůstávají běžnému oku skryty.

Pomáháme studentům a vědcům z Univerzity v Southamptonu natáčet krátké filmy o tématu jejich univerzitní práce. Používáme chytré telefony, protože jsou dostupné všem. Flo Broderick dostudovala v roce 2013 a natočila film o archeologickém výzkumu starořímského přístavu Portus.

Je komunitní zahradničení dobrodružství? Ano! Zvlášť když začnete zahradničit se sousedy, které zatím neznáte a kteří nemají se zahradničením téměř žádné zkušenosti. Z okna vidíte místo, kde se něco začíná dít: veřejný kus ubohého trávníku, který nestojí ani za povšimnutí. Bude to fungovat? Možná jinak, než jste si představovali…

S každým třetím soustem, které vezmeme do úst, mají co do činění včely. Mají zásadní vliv na zdraví ekosystémů, rostlin i zemědělství. Tento krátký animovaný film vypráví příběh o příčinách ohrožujících populace včel a vyzývá nás, abychom přešli od slov k činům.

V roce 2014 se ve Švédsku narodilo první dítě z transplantované dělohy. Film sleduje výzkum, který dává naději každé pětitisící ženě, která se narodila bez dělohy, i ženám, které o dělohu přišly při nehodě nebo po rakovině. Medicína ale naráží i na společenská témata: otěhotnět takhle může i muž…

Rozvoj průmyslových zdrojů dál ohrožuje přírodní a kulturní bohatství, ale lidé po celé Austrálii chtějí přírodu bránit. Obyčejní Australané se snaží v rámci svých komunit minimalizovat dopad na vzácná místa tím, že ropa, uhlí a zemní plyn zůstanou v zemi.

Epigenetika je vzdělávací vědecký dokument. S pomocí metafory „hry“ (lego, flipper, kulečník, origami) se snaží přiblížit složitá témata i kreativitu, která tvoří základ vědeckého výzkumu. Epigenetika zkoumá, jak DNA reaguje na prostředí, aby se každý živý tvor mohl rychle přizpůsobit vnějším vlivům.

Duch lesa je politicko-poetický dokument. Za necelých sto let byla zničena polovina tropických pralesů světa. S ničením životního prostředí jsou ohroženi i pralesní lidé. Bakové ze střední Afriky se hlásí o své právo žít ve svém přirozeném prostředí, ve svém „zdroji života“.

Snímek Potravinové hranice představuje šest projektů z USA, které rozšiřují přístup ke zdravým potravinám. Patří mezi ně projekt zásobování potravinami z farmy přímo do škol, studentská vesnická samoobsluha, farmářské trhy v chudých čtvrtích New Yorku, pediatr, který předepisuje kurzy vaření, výuka vaření v rámci komunit a kreativní systém financování pro supermarkety.

Undune je dokument o půdě terra preta, záchodech a Marsu. Ano, o záchodech. Lidské výkaly jsou nevyhnutelné a cenné. Dají se přeměnit v úrodnou černozem, terru pretu, a dodávají rostlinám živiny, abychom mohli pěstovat jídlo na základně na Marsu i na Zemi.

Bakterie jsou všude, v půdě, ve vzduchu, ve vodě, na našem těle i uvnitř něj. S velkou většinou z nich žijeme v dokonalé harmonii.

Takzvaný junk food získává na popularitě. Současně se po celém světě vysokou rychlostí šíří dvě epidemie: obezita a cukrovka.

Edmond, Jean-Pierre a Jean-Marie mají něco společného – vykazují první příznaky Alzheimerovy choroby dříve, než je běžné, před 60. narozeninami.

Anaïs a Elisa jsou dvě bystré, mladé spolubydlící. Tématem jejich rozhovorů je kromě kluků také jídlo a zejména tuk. Tuk, který tak rádi jíme, ale který tak neradi nacházíme na svém břiše nebo bocích…

Film Radiace na cestě ukazuje příběhy a obrazy z uzavřené zóny v Černobylu, představuje různé osudy minulých i současných obyvatel, a tak zkoumá dopady černobylské katastrofy na místní obyvatele. Je to místo kolektivní ztráty, ale i individuálního přežití.

V současnosti nejvíc ohrožuje množství a kvalitu zemědělské půdy několik faktorů, například zběsilá výstavba průmyslových staveb i kolonií rodinných domů, stavěných na původně orné půdě, dále neefektivní hospodaření s půdou, její znehodnocování průmyslovými hnojivy a nešetrným zacházením… Ze seriálu Nedej se.

S chovem kaprů začali už starověcí Římané, kteří tyto ryby přivezli ze svých východních provincií. Kapr má ideální vlastnosti pro chov. Je velký, všežravý, rychle nabírá na váze a má chutné maso. První zmínky o jeho systematickém chovu pocházejí z 11. století, a největší rozvoj zaznamenalo rybníkářství v 15. až 16. století…

Jakub se vrací, aby ukázal, jak žijí sladkovodní ryby, které stojí za to chovat, lovit a na kterých si každý rozhodně pochutná. Tentokrát se vypraví na pstruhy, má na to náčiní, kterým lovil už Ota Pavel a jeho bratr Hugo. Tak jestlipak mu to přinese štěstí?

Díky Jakubovi a jeho kamarádovi uvidíme štiku v jejím přirozeném prostředí. Ale regulace vodních toků ničí přirozená místa, kde se štiky vytírají, a tak štik ubývá. Proto štiky zachraňuje vysazování násad z chovatelských líhní. A vy můžete být svědky této unikátní podívané, zázraku zrození a alchymie života…

Tentokrát s Jakubem Vágnerem cestujeme hluboko do mongolské divočiny, abychom našli tajmena sibiřského. Tuto rybu na vlastní oči spatřilo jen málo lidí. Tajmen veliký je největší lososovitá ryba světa, dosahující až dvoumetrové délky. Kvůli velké tlamě plné nebezpečných zubů, síle a velikosti se tajmenovi mezi místními rybáři říká „říční vlk“.

Série představí špičkovou českou vědu, seznámí veřejnost s fakty, která nejsou příliš známá, a ukáže odborná vědecká pracoviště a prostředí, kam se divák běžně nedostane (např. laboratoře a muzejní sbírky PřF UK, chráněné krajinné oblasti ČR, česká základna na Špicberkách nebo IKEM).

Zvíře, člověk a těžká práce. Pevné pouto, které přetrvává v nezměněné podobě už staletí. Práce koní v lesích je nenápadná a vytrvalá stejně jako potřebná a nenahraditelná. Ani dnes nedokáží les obhospodařit jen stroje a bez koní by si člověk na řadě míst neporadil. Díl ze seriálu Náš venkov.

Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsal na přelomu tisíciletí učebnice zeměpisu: za nejdelší řeku světa určil v náročných expedičních podmínkách peruánskou Amazonku.

Díky unikátnímu projektu vylétlo v Česku po více než sto letech z hnízda první orlí mládě. Díl seriálu Nedej se.

Budoucnost kamzičí populace v Jeseníkách. Díl seriálu Nedej se.

Ve světě zářivek, neonů a pouličních lamp se tma stává nedostatkovým zbožím. Světelný smog je navíc zdravotně závadný pro lidi a živočichy, protože všudypřítomné světlo narušuje přirozené střídání denního cyklu. Na moravsko-slovenském pomezí byla v roce 2013 vyhlášena Beskydská oblast tmavé oblohy. Díl seriálu Nedej se.

Ani se nechce věřit, že dobrovolná akce Správy CHKO Beskydy nazvaná „Mapování výskytu velkých šelem“ má za sebou už třicet ročníků. U jejího zrodu stál jeden z našich nejuznávanějších zoologů Ludvík Kunc. V roce 1984 přišel s nápadem, že by bylo dobré zaměřit se na sledování šelem v Beskydech. Díl seriálu Nedej se.

Když nyní projíždíte krajinou Krnovska a Osoblažska, upoutá vás netradiční pohled. Uvidíte, jak se do dálky rozprostírají plochy osázené stovkami a tisícovkami mrtvých ovocných stromků, které jsou podivnou stopou zkázy a zmaru. Díl seriálu Nedej se.

Antilopa Derbyho je největší antilopou na světě a v Senegalu patří mezi kriticky ohrožené druhy. Její přežití se více než patnáct let snaží zajistit také tým lidí z České republiky. Proč snahy o ochranu exotické fauny často vycházejí od obyvatel západu než ze strany lidí, kteří s ohroženými druhy sdílejí životní prostor? Díl seriálu Nedej […]

Průmysl s konvenční fast fashion (rychlou módou) patří globálně k nejvýnosnějším, a také k nejvíce ekologicky škodlivým. I Češi milují nadnárodní módní řetězce, které až stokrát ročně chrlí nové kolekce oblečení. Levné a trendy. Jen málo lidí si ale uvědomuje, že je tyto módní svršky doslova zabíjejí. Díl seriálu Nedej se.

Milan Cyrus z Kamenných Žehrovic na Křivoklátsku udržuje staré řemeslo, které po staletí spoluutvářelo podobu kulturní krajiny a stalo se součástí lidové tradice. Díl seriálu Folklorika.