Vítejte ve výjimečném a nádherném ekosystému člověka. Každý z nás je světem sám o sobě – lidské tělo obsahuje úžasné krajiny a prostředí: jste jako planeta se 100 bilióny obyvateli. Tito cizí tvorové ovládají vše, co děláme. Bez nich bychom nemohli žít. 90 procent buněk našeho těla nemá lidský původ. Věda ale stále ještě nezná […]
Dokument vyprávějící o jedné z největších událostí v dějinách naší biosféry: explozi života v období kambria. To, co této události předcházelo a co po ní následovalo, nám představí cesta po nejznámějších paleontologických nalezištích ve Walesu, Kanadě, Číně, na Sibiři a ve Španělsku. Tato výjimečně zachovalá naleziště jsou klíčová při rekonstruování „zázračného života“ v kambriu.
Zvláštním světem nanovědy nás provede Stephen Fry. Film byl natočen ve spolupráci s Centrem nanovědy při Univerzitě v Cambridgi a objeví se v něm vědci věnující se nejnovějším objevům v nanosvětě, od nanočástic, jež dokáží ničit rakovinové buňky v mozku, až po elektroniku, která se dá natahovat.
Yacoubovi Sawadogo, negramotnému zemědělci z Afriky, se podařilo něco, v čem selhali i mezinárodní organizace. V posledních dvaceti letech se stal průkopníkem boje proti desertifikaci a hladomoru. Yacoubův boj je čisté inspirativní drama. Odhodlané úsilí jednoho člověka teď může pomoci mnoha tisícům lidí.
V době, kdy se svět snaží vymyslet nejlepší způsob využívání obnovitelných zdrojů, nemají těžké přepravní letouny a charterové letecké společnosti lehký život. Na rozdíl od elektrických autobusů, hybridních automobilů a magnetických vlaků, letadla stále létají na letecký petrolej. Co kdyby revoluce vzešla ze stodoly, tak jako první letadlo ve Virginii před více než sto lety?
Hlubinné pláně byly doposud považovány za mrtvou pustinu. Dnes ale výzkumníci objevují tisíce metrů pod hladinou obrovské zásobárny surovin – zlata, mědi, ropy a plynu. Tento dokument poprvé ukazuje projekty, jejichž cílem je využít bohatství hlubin. V hlubinách neexistují pevné hranice. Hrozba politického konfliktu, změn v mezinárodní rovnováze a environmentálních škod je skutečná a blízká.
Poškození lidského mozku může odhalit zajimavá fakta o naší identitě a o handicapech. Tři lidé, jež přežili akutní otřes mozku, projdou v tomto jedinečném dokumentu procesem léčení a sebepoznání.
Belgičtí vědci se vracejí do Antarktidy a je to historická událost. Ale především je to ohromné dobrodružství pro lidi, vědu i technologie na nejextrémnějším kontinentu naší planety. Postavit trvalou, inovativní a neznečišťující výzkumnou základnu byla ohromná výzva a pořad Matiere Grise nám o tom podá svědectví.
Charles Darwin prováděl svůj první výzkum, ze kterého vzešla jeho známá evoluční teorie, při cestě na Galapágy. Ale zárodek této teorie vznikl po jiné jeho cestě, tentokrát na Patagonii, nejjižnější část Argentiny a Chile. Dnes se vědci vydávají po Darwinových stopách v oblasti, která je zároveň barometrem globálního oteplování.
Film Symfonie Půdy čerpá z prastaré moudrosti i z nejnovějších vědeckých poznatků a je uměleckým ztvárněním zázračné hmoty – půdy. Teprve když pochopíme složité předivo vztahů a vzájemných vazeb mezi půdou, vodou, atmosférou, rostlinami i živočichy, budeme moci ocenit komplexní a dynamickou povahu tohoto vzácného zdroje.
Portrét Johna Williamse od Žabího skoku představuje jeho průkopnickou metodu pěstování révy v podmínkách, kdy půl roku neprší. Jeho metoda vychází z pochopení biologických vztahů v půdě, různými postupy zvyšuje její úrodnost i její kapacitu zadržovat vodu. A při tom všem produkuje vína se stále bohatším aromatem.
Film Vize Sekem představuje model rozvoje udržitelné společnosti, který vychází z kultivace zdravé půdy.
Totnes – Město přerodu je krátký film o počátcích Hnutí přerodu s jeho zakladatelem Robem Hopkinsem. Rozhovor s ním byl natočen v jednom z původních měst přerodu, v Totnes v Anglii.
Film Tisíc sluncí zavede diváky do Vysočiny Gamo ve Velké příkopové propadlině ve Východní Africe a představí jedinečný světonázor místních lidí.
Snímek Floriana Guthknechta, režiséra ověnčeného mnoha cenami (produkoval i film Pán z Howe – Ztracený ráj), zachycuje dva roky práce vědců na výzkumných lodích a sleduje je při odhalování tajemství hlubin světových oceánů. Film zachycuje „život na hraně“ ve vícero smyslech – když se porouchá ponorka v hloubce 600 metrů, ohroženy jsou i životy výzkumníků.
Jejich vzhled je natolik děsivý, že byli ještě v minulém století považováni za mořská monstra. Až dvanáct metrů dlouhý žralok veliký je nicméně mírumilovný pojídač planktonu a hrozí mu vyhynutí. Odhadem pouhých 8000 těchto neposedných tuláků křižuje oceány. Nikdo neví, kdy a kde se objeví!
Dokument o hledání osobní svobody, o právu rozhodovat o svém zdraví, o pokoře a víře a nezbytné občanské neposlušnosti. Dokumentaristé dva roky časosběrně natáčeli lidi trpící rakovinou a roztroušenou sklerózou, kteří se léčí konopím.
Zveme vás na setkání s uličníky klokany, kteří se stěhují do hlavního města Austrálie, a s ekology, kteří sledují každý jejich krok. Klokani uličníci je vtipný pohled na to, co se stane, když lidský rozvoj zasahuje do biotopu volně žijících zvířat a když jsou dva velice odlišné druhy nuceny žít vedle sebe.
Dokáže jeden strom sám vyléčit všechny nemoci? V Indii roste proslulý strom, který je od starověku znám pro své léčivé schopnosti. Nazývá se nimba, neboli zederach indický. Roste v nejodlehlejších vesnicích i v obřích velkoměstech a přezdívá se mu „lékárna“. Jaké je jeho tajemství? Následujte nás na naší cestě po Indii a poodkryjte roušku tajemství…
Jak nasytit obří populaci v Indii bez technických a finančních požadavků? Jak můžeme vystavět udržitelnější svět a přitom zachovat současnou výkonnost? Představte si ekologickou jídelnu, která každý den nasytí 50 tisíc lidí bez použití elektřiny. To vše je možné díky solární energii a troše důvtipu…
Jeden britský vědec se už více než 25 let snaží dokázat, že existuje alternativa ke správě deštných pralesů stylem kácení a pálení. Ročně by to znamenalo úsporu emisí CO2 v množství větším, než činí veškerá letecká doprava na planetě, a představovalo by to revoluci v zemědělství. Zareaguje ale lidstvo včas?
Květiny. Stromy. Rostliny. Mysleli jsme si, že je ovládáme. Ale co když nás celou dobu formují ony? Film Botanika touhy klade tuto provokativní otázku jako odrazový můstek k neotřelému průzkumu našeho vztahu k přírodě – z pohledu rostlin.
Z oceánů se rychle stávají skládky. Každý čtvereční kilometr oceánu obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastu. „Plastová polévka“ odpadků každý rok zabije stovky tisíc zvířat a do potravního řetěžce pomalu vyluhuje různé chemikálie. Jaký bude dlouhodobý dopad tohoto plastového znečištění? Dají se naše oceány nějak vyčistit?
Film Svět robotů ukazuje evoluci robotů od mechanických náměsíčníků k autonomním senzorickým centrům. Neoklasicistní houslista Matt Howden zdůrazňuje poselství filmu: tito umělí lidé jsou naši náhradní dvojníci.
Videodokumentace performance, která proběhla v Praze dne 28. 4. 2011.
Jak je možné ve 21. století udržet v metropoli čistotu a pořádek? Zatímco se pohybujeme na hraně monumentální ekologické krize, armáda řidičů náklaďáků, vědců, ekologů, zahradníků a jednoho šéfkuchaře se snaží přetvořit hory odpadu, jež každý den vyhazujeme, zase v něco užitečného.
Po více než sto letech od „znovuobjevení Mendela“ je stále ještě co objevovat a doplňovat. Permanentní studium jeho geniálního způsobu vědecké práce a myšlení v nás vyvolává potřebu znovu přehodnotit naše dosavadní představy o evoluci, o vědě a technologii, o možnostech lidského poznávání. Jinými slovy o tom, jaký je svět mimo nás a jací jsme […]
Epigenetika, věda o přizpůsobivosti všech živých genů (rostlin i živočichů), popisuje přirozenou adaptabilitu života a upřesňuje hranice mezi vrozeným a získaným. Nové epigenetické terapie jsou předzvěstí léčby obezity, rakoviny a neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Výzkumníci z Agentury pro ekologické vyšetřování se v utajení vydávají po stopách klád, jež se nelegálně pašují z Laosu přes hranice do sousedního Vietnamu, odkud jsou jimi následně zásobeny trhy v Evropě a ve Spojených státech. Aby získali důkazy využívají natáčení skrytou kamerou a jejich zjištění ukazují na překvapivého viníka – Vietnamskou armádu.
Vojenské technologie byly vždy předmětem nejvyššího utajení. Americké ministerstvo obrany však zahájilo projekt UARC, tedy projekt spolupráce jednotlivých armádních složek s různými univerzitami, jehož cílem je využití vybraných armádních technologií pro civilní účely. Příkladem je například spolupráce NASA s Univerzitou v Santa Cruz. Armádní technologie tak nacházejí překvapivé civilní aplikace.
Vojenské technologie byly vždy předmětem nejvyššího utajení. Americké ministerstvo obrany však zahájilo projekt UARC, tedy projekt spolupráce jednotlivých armádních složek s různými univerzitami, jehož cílem je využití vybraných armádních technologií pro civilní účely. Příkladem je například spolupráce NASA s Univerzitou v Santa Cruz. Armádní technologie tak nacházejí překvapivé civilní aplikace.
Vojenské technologie byly vždy předmětem nejvyššího utajení. Americké ministerstvo obrany však zahájilo projekt UARC, tedy projekt spolupráce jednotlivých armádních složek s různými univerzitami, jehož cílem je využití vybraných armádních technologií pro civilní účely. Příkladem je například spolupráce NASA s Univerzitou v Santa Cruz. Armádní technologie tak nacházejí překvapivé civilní aplikace.
Film Dvakrát měř, jednou řež: Zaměřeno na potraviny divákům ukáže, jak se zajišťuje bezpečnost potravin, od výrobce po vidličku. Vědci z University of California, Davis, divákům vysvětlí, kde se berou nemoce z potravin, a setkáte se s rodinou, která moc dobře ví, co to znamená, když udeří vážná choroba.
Dnešní veterinář v zoo funguje jako lékař i jako ochránce Lékaři divokých zvířat Ray Wack a Scott Larsen, veterináři v zoologické zahradě v Sacramentu (v Californii), zároveň pracují na University of California, Davis, na fakultě veterinární medicíny. Film Diváci v zajetí zkoumá výzvy, kterým tito lékaři musí čelit, a roli, jakou dnes v ochraně zvířat […]
Celovečerní dokument s úchvatnými záběry tří ostrovů v područí globálního oteplování. Film dokumentuje ohroženou kulturu a živobytí na ostrovech Tuvalu v Jižním Pacifiku, v Benátkách v Itálii a na Shishmaref na Aljašce. Film získal cenu Asijského filmového fondu, vyhrál na Mezinárodním filmovém festivalu v Pusanu a hrál se v kinech ve Spojených státech a v […]
Sedmého února 2009 se státem Victoria v Austrálii prohnaly lesní požáry. Oheň zabil 173 lidí, zničil přes 2000 domovů a spálil mnoho pralesů a živočichů v nich žijících. Požáry jsou však přírodním procesem a tyto horské lesy potřebují oheň k regeneraci. Tento příběh, vyprávěný překrásnou filmovou formou, vypráví o tom, jak příroda vstává z popela.
Nobelova cena za fyziku byla v roce 2011 udělena Saulu Perlmutterovi, Brianu Schmidtovi a Adamu Riessovi, objevitelům „temné energie“. Temná energie je silou působící proti gravitaci: její fungování se nedá vysvětlit běžnými zákony fyziky a občas bývá označována jako „antigravitace“. Tento dokument nahlíží do zákulisí tohoto „objevu století“.
Ve svých 87 letech je babička Kuniko Šiibová poslední osobou v Japonsku, která používá tradiční formu udržitelného zemědělství sečením a pálením. Strávíme s ní v lese celý jeden rok, budeme se učit jejím pohledem i pohledem hlemýždě o jedlých a léčivých rostlinách, o duších hor a ohně, o pěstování plodin a o jedinečných regenerativních silách […]
Lékařská show v níž se skupina čtyř mediků snaží dobrat správné diagnózy při sledování videonahrávky pacienta, kterého trápí záhadné symptomy. Dokáží mladí lékaři odhalit jeho nemoc a najít pro něj správnou léčbu?
V těchto podmínkách vládnou mikroorganismy. Aby mohli přežít, různí tvorové se zvláštním způsobem přizpůsobili místním podmínkám. Vědci zkoumají, jak dokáží přežít ve vodě kyselé jako ocet a zásadité jako prášek na praní.
V teplotách přesahujících 50 stupňů Celsia se žije extrémně. Kvůli přežití se musí tvorové přizpůsobit. Na nejteplejších místech planety zkoumají vědci, jak se život přizpůsobil teplotám od 50 do 120 stupňů.
V chladném prostředí vládnou mikroorganismy. Jsou základem křehkého ekosystému ohroženého globálním oteplováním. Vědci zkoumají, jak tyto druhy dokáží přežít v nestabilních podmínkách sněhu a ledu.
V tomto prostředí převládají mikroorganismy. Někteří tvorové se přizpůsobili například změnou barvy kůže v bílou nebo zcela průhlednou. Jiní jsou slepí. Vědci zkoumají, jak dokáží tvorové přežít v podmínkách s minimem kyslíku, potravy a světla v nejnehostinějších jeskyních naší planety.
Grónsko leží na okraji Arktického oceánu a je téměř celé pokryté ledovcem. Serge Aviotta tato oblast fascinuje. Vydává se na svou 14. výpravu, kde se vědecký výzkum setkává se sportovním výkonem. Na cestě ho doprovází tým arktických výzkumníků a vědců a jejich expedice je nádherným lidským dobrodružstvím.
Zvířata patří mezi každodenní „nástroje“ užívané v lékařských výzkumných centrech a ve farmaceutických, virologických a toxikologických laboratořích. Přitom pokrok ve znalostech a technologii postupem času umožňují vznik a vývoj alternativních metod, při nichž není třeba pokusů na zvířatech.
Vydejte se na let s mýtickým okřídleným obrem Alp: orlosupem bradatým. Pouhých třicet let od zahájení programu jejich reintrodukce se lidé snaží uchovat tohoto emblematického ptáka pro přírodu Alp.
Globální oteplování o 5°C v Alpách – tato předpověď se ve 21. století stane realitou. Biologové předpokládají, že ve střední Evropě vyhyne každý čtvrtý druh ptáků. Ale vyšší teploty zároveň přilákají nové druhy z jihu.
Snímek ukazuje, co to je barva a porovnává vnímání barev u ostatních tvorů, těch, co vidí barev méně než my, i těch co jich vidí více: hmyz, který vidí ultrafialové světlo, hadi citliví na infračervenou radiaci a ptáci, jejichž barevné vnímání je mnohem citlivější než naše.
25 let po velké nukleární katastrofě vládnou radioaktivitou zamořené zemi nikoho v černobylské zóně mezi Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem vlci. Pověstí o vlcích v této zóně je mnoho, ale mnoho otázek zůstává stále nezodpovězeno: Kolik vlků skutečně v této oblasti žije? Jak se zvířata vypořádávají s radioaktivitou v oblasti? Je tu nějaká stálá populace?
Jsou to nejgeniálnější architekti na světě: termiti. Z pohledu velikosti jejich stavebníků, jsou termitiště pětadvacetkrát vyšší než Empire State Building v New Yorku. Ale interiér těchto komplexních, nádherně strukturovaných staveb je ještě úžasnější.
Island loví ohrožené plejtváky myšoky, ačkoliv na domácím trhu není po jejich mase a tuku poptávka. Vědci sbírají důkazy a skrytá kamera sleduje stopu masa do Japonska. Tam objeví nový trh s plejtváky myšoky, který vzkvétá díky islandskému velrybářskému bossovi.
Vědci na celém světě se snaží přijít na tajemství tzv. inteligence hejn. Chtějí porozumět tomu, jak může z jednoduchého chování mnoha jedinců vzniknout jakási velmi výkonná kolektivní inteligence, která se od té lidské liší velmi radikálně. Film nás zavede do tajuplného a komplexního světa hejn a zároveň k počátkům cíleného jednání.
Film Bikpela Bagarap (Velká škoda) odhaluje lidskou tvář kácení lesa na Papue Nové Guinee. Je to příběh zneužívání a nesplněných slibů, kde místní lidé jsou Malajskými dřevařskými společnostmi a zkorumpovanými politiky považováni za druhořadé občany ve vlastní zemi.
Přemýšleli jste někdy, co se stane s vaší elektronikou, když doslouží? Tento snímek bez dialogu a bez komentáře představuje vizuální portrét neregulované recyklace elektronického odpadu v Ghaně v západní Africe, kde elektronické přístroje nejsou vnímány ve světle toho, čím kdysi byly, ale jako to, čím se staly.
Zahrádkářské kolonie jsou malé kousky půdy, kde jednotlivci zahradničí a organizují se jako komunita. Na jihu Lucemburska je tato tradice stále živá a spojená s industriální minulostí. V tomto osobním filmu jsou zahrádky zobrazeny jako malý mikrosvět, který reflektuje větší sociokulturní problémy. Zahradní příběhy byly natočeny během čtyř ročních dob. Snaží se udržet si lehkost, […]
Přístup k tajuplnému světu nám poodhalí nejen vědci a lékaři, ale také držitelka mnoha ocenění z pěveckých soutěží Jana Kirchner. Film o vědě a vědcích pro nejširší diváckou obec s ambicí přitáhnout a udržet pozornost tak, aby se k divákovi dostaly informace, po kterých by jinak nesáhl.
Film je odpovědí nejen na překvapení novozélandského stážisty, kterému na Tokijské univerzitě nabídli ze všech světových univerzit jako nejlepší pro jeho téma Košickou univerzitu, ale hlavně divákovi, který se ptá, „co ti naši vědci ještě mohou vymyslet.“ V mezinárodní spolupráci pro Slovensko obzvlášť platí: nezáleží na velikosti státu, ale myšlenky.
Původní název „Agrobiodiverzita“ se změnil v duchu přístupu k celé látce a formě zpracování vědecké tématiky. Scénář i obsahovou diverzitu filmu vtipně obohacuje Ján Kuric ze skupiny Vidiek. Chceme, aby si divák uvědomil něco, co jen tušil. Řekněte sami, dali byste si raději Křupavé kuřátko a jiskrné víno, nebo Agrobiodiverzitu?
Film Království lesa, úchvatně natočený v rozlišení HD, zkoumá přírodu v evropských pralesech. Zachycuje širokou paletu krásných savců a ptáků a přináší zajímavé záběry jejich chování. Království lesa také zkoumá skryté jevy v lesích, používá časosběrnou techniku, extrémně zpomalené záběry a extrémní makrofotografii. Úžasné záběry ze života rostlin během jednotlivých ročních období divákům přiblíží celý […]
Deštné pralesy na severu Konga, kde se těží tropické dřevo, jsou domovem gorily nížinné. Dokument Thomase Weidenbacha ukazuje, že ochranu goril lze s lesním hospodářstvím sloučit. Weidenbach týden natáčel v lesích na severu Konga. Jedinečné záběry goril vznikaly spolu se záběry pracujících dřevařů.
Čeština
English