Ve filmu „Inteligentní stromy“ stromy zaznívají slova, která většinou v souvislosti se dřevem neslýcháme: přátelství, rodina, matka, city. Podle posledních výzkumů se totiž ukazuje, že rčení „necitelný jako kus dřeva“ je holý nesmysl: stromy toho totiž cítí víc, než si dokážeme představit…

 

Většina toho, čemu říkáme les, žádným lesem není: příhodnější by bylo říkat tomu „stromová plantáž“. Se stromy jsme si totiž navykli zacházet jako s lánem kukuřice – nasázet a v pravý čas sklidit. Jenže strom, tedy to, co vidíme nad zemí, je pouhý zlomek jeho existence; většina jeho života se odehrává pod zemí v kořenovém systému, který může být až čtyřikrát mohutnější než průměr jeho koruny. Zhusta protkané kořeny různých druhů stromů tvoří rozsáhlou síť obalenou mykorhizními houbami, po jejichž vláknech zvaných hyfy proudí nejen látky, ale i informace. Celé to tvoří jakýsi lesní Internet.

Film „Inteligentní stromy“ dává zaznít lidem, jako jsou vědkyně Suzanne Simard či lesník Peter Wohlleben, autor bestselleru Tajný život stromů, kteří si uvědomují sílu věty původních obyvatel Vancouveru: „Všechno je v jednotě“. Les je totiž mnohem spíše rodina než supermarket, kam si chodíme pro dřevo. Proto se dozvíme, co jsou to matečné stromy, jak si stromy předávají informace z generace na generaci, jak navazují přátelství, zda se dovedou bát a o mnohém dalším, co bychom čekali spíše od zástupců živočišné říše. Teprve naučíme-li se o lesu uvažovat v těchto „lidských“ kategoriích, můžeme změnit naše uvažování. A nejen o lesu, ale i o nás: nemůžeme tvrdit, že se staráme o les, když ve skutečnosti sklízíme dřevo.
Film „Inteligentní stromy“ režisérů Julia Dordelové a Guida Tölkea, však zároveň představuje i způsoby, jak je možné udržitelným hospodařením vrátit lesům jejich „rodinný“ charakter, ale zároveň zlepšit množství i kvalitu dřeva. Protože z poškozené rodiny obvykle vyjdou leda nezakořenění klackové

 

 

Julia Dordel a Guido Tölke, režiséři filmu Inteligentní stromy

Julia Dordel a Guido Tölke, režiséři filmu Inteligentní stromy

Sama jste vystudovala lesnictví na University of British Colombia. Jak reagují vaši kolegové z oboru ve chvíli, když ve filmu zazní věta „stejně jako řezník není žádný chovatel prasat, tak lesník není žádný pečovatel o les“? Je váš film revoluční, nebo vaši kolegové s celostním pojetím lesa jako systému souhlasí?

Julia Dordel: Většině z nich se film moc líbil, protože přibližuje vědu laikům a dokáže předávat složité koncepty srozumitelně. Zdá se, že jim ty drsné analogie nevadí. Zatím jsme žádné negativní reakce nezaznamenali. A ano, věřím, že většina – možná dokonce všichni – lesní inženýři by souhlasili, že les je velice složitý systém a my jsme zatím dokázali pochopit jen zlomek všech jeho tajemství. Neřekla bych, že náš film je revoluční, ale zkoumání Dr. Suzanne Simardové a dalších v jejím oboru možná způsobí revoluci v lesnictví – tedy pokud ti, kteří rozhodují, vezmou v potaz vědecké výzkumy a jejich implikace pro současné lesnictví.

 

Zaujal nás koncept „matečních stromů“. Vážně může mezi starými a mladými stromy – potomky – fungovat jakýsi mezigenerační přenos informací?

Julia Dordel: Výzkum Dr. Simardové a dalších to potvrzuje. My jsme jen filmaři, kteří, krom jiného, dávají dr. Simardové a Peterovi Wohllebenovi prostor, aby se tyto zajímavé koncepty mohly šířit a lidé se o nich dozvěděli. A snad tím přispějeme i k nějaké změně.

 

Bezmyšlenkovitou těžbou dřeva narušujeme a oslabujeme systém komunikace mezi stromy. Lze stanovit hranici, po které je takové porušení nevratné?

Julia Dordel: Tohle je těžká otázka. Co víme, neexistuje žádná studie, která by to zkoumala. Jak se ve vědě říká, „Je třeba dalšího výzkumu…“

 

Dokážete fantasticky propojit své zájmy – napsala jste scénář k akčnímu filmu Libelle o lesní inženýrce (jejíž roli jste si i zahrála), která odhalí rozsáhlý environmentální komplot. Bude se váš další hraný film týkat sportovního prostředí, abyste zúročila své zkušenosti coby vrcholová moderní pětibojařka?

Julia Dordel: :-) Vinna v plném rozsahu. Ano, jeden z našich dalších projektů „Hořkost“ je thriller, kde se snažíme propojit šerm, střelbu, běhání, plavání a ježdění na koni s tajemstvím a akčními záběry. A máme v plánu ještě další ekologický nedokumentární projekt, v němž sledujeme společnost, která se musí vypořádat s koncem fosilních paliv, a má možnost buď začít znovu stejně v novém světě a rozpoutat další cyklus ničení, nebo vyřešit problémy ve světě starém.

Comments are closed.