V osmdesátých letech vědci objevili metody genového inženýrství a s jejich pomocí nastartovali cestu k pokroku. Vše se zdálo možné. O dvacet let později jsou tyto metody běžnou součástí nezadržitelně se rozvíjejícího výzkumu, ale socio-ekonomické konsekvence jejich aplikací nejsou jednoznačné. Žalostná sklizeň GM bavlny přivádí do problémů indické farmáře, v Kanadě transpolinace upravených plodin ohrožuje ekologické farmáře. Islandský parlament prodává genetická data celé populace privátní společnosti, která je přeprodává dál farmaceutickému průmyslu a pojišťovnám.