Jak asi chutnal hamburger za 250 000 USD vypěstovaný z kmenových buněk? Zničí mlékárenský průmysl náhražka lupiny modré? Vytlačí jednou síť supermarketů Veganz třeba Tesco? A co na to všechno aktivisté plížící se s kamerou do stodol, aby zaznamenali kruté zacházení se zvířaty?

 

Tvůrci německého filmu od „Dobrý – lepší – vegan?“ projeli celý svět, aby zaznamenali současný stav byznysu, vědy, kultury i kontrakultury týkající se veganství. Film vychází z přesvědčení, že tento způsob zcela rostlinného stravování přestává být okrajovou záležitostí a začíná mít rysy, ehm, „masového“ trendu. Změna totiž začíná být markantní – jen v Německu najdeme 1 milion veganů, 7 milionů vegetariánů, ale především 40 milionů lidí, kteří se snaží konzumaci živočišných produktů výrazně omezit.

To vše má své následky, třeba i ekonomické. Proslulý výrobce masových výrobků Rügenwalder zaznamenal díky rozšíření sortimentu o vege- a vega- výrobky dvouciferný růst. Roste také síť veganských supermarketů Veganz. Němečtí farmáři vysazují sladkou variantu lupiny – její extrakt může představovat konkurenci sójovému mléku. Ve Švýcarsku otevřeli první čistě veganský hotel na světě, kde je všechno včetně vybavení rostlinného původu, a v Normandii, srdci francouzské sýrařské kultury, založila majitelka veganského Gourmet Café Paris první čistě veganskou školu vaření.

Něco se děje i v laboratořích a vědeckých centrech. Setkáme se s vědci, kteří z kmenových buněk vypěstovali první umělý hamburger nebo genovými inženýry, kteří pilují metodu, jak vyrábět mléčné bílkoviny pomocí kvasinek naočkovaných geny. Již dnes se takto podobně vyrábí inzulin, v budoucnu by tak šlo vyrobit třeba i lidské mateřské mléko.
Název „Dobrý – lepší – vegan“ je tak trochu v rozporu s tím, čeho se mnozí producenti a obchodníci s veganstvím snaží dosáhnout – aby přestalo být vnímáno jako etická volba, díky které jsou vegané „lepšími“ bytostmi než masožravci. Film přitom nejvíce ze všeho přibližuje veganství jako plnohodnotný životní styl, při kterém si dnes už nemusíte odpírat žádné smyslové potěšení. Jenom s tou chutí veganského sýra je to prý zatím takové všelijaké…

 

John A. Kantara: režisér filmu Dobrý, lepší, vegan

John A. Kantara: režisér filmu Dobrý, lepší, vegan

Na LSFF 2015 získala produkční společnost Celluloid Fabrik – která stojí i za „Dobrý – lepší – vegan“ – za film „10 miliard: Co máte na talíři?“ cenu děkana FAPPZ. Myslíte si, že oněch 10 miliard obyvatel planety Země bude mít jednou na talíři čistě veganské potraviny?
Klíčovým slovem je volba – představte si, že 10 miliard lidí nemá na vybranou a musí se stát vegany, protože jíst maso by se rovnalo vyhazování jaderného odpadu ve vašem sousedství. Jíst maso bude možná jednou společenské tabu. Přesto věřím, že bude existovat malá skupina, ať už to budou elitní kapitalisté nebo revolucionáři, kteří budou po mase toužit a budou ho jíst. Asi budu jedním z nich.

 

Vědci možná jednou dokážou vypěstovat umělé maso. Zmizí tím ale etický problém veganů, když i kvůli původním několika kmenovým buňkám ve svalové tkáni muselo zahynout nějaké zvíře?
Ne! Ačkoliv se nemusí zabít žádné zvíře, protože pár kmenových buněk můžeme získat biopsií, otázky zůstávají. Můžete trestat predátora, jakým je člověk, že následuje svůj přirozený instinkt, zabíjí pro jídlo a jí ho? Také byste přece nechtěli po své kočce, aby byla veganka! Ale jako lidé máme „morální“ zodpovědnost a musíme najít rovnováhu mezi tím, co je přijatelné chování s ohledem na využívání přírodních zdrojů a ničení samotné přírody!

 

Ve filmu se setkáváme s bio-hackery. Můžete ten pojem vysvětlit? Připadali jste si v té garáži v San Francisku, kde se parta nadšenců snaží vyrobit mléko pomocí DNA kytovce vložené do kvasinky, jako účastníci technologické revoluce srovnatelné se založením Googlu nebo Apple?
Ano! Bylo to krásné, moci takto zažít zrod budoucnosti! A zároveň si uvědomit lidskou namyšlenost! My jako živočišný druh máme dar myšlení a představivosti, abychom mohli vytvořit lepší svět, ale přesto s sebou nosíme rozbušku vlastního konce. Mnohem chytřejší lidé, než jsem já, si už před tisíci lety všimli, že dobro a zlo jsou obrácené strany téže mince.

 

„Dobrý – lepší – vegan“ je plný jídla: mléko z lupiny, veganské sýry a salámy, haute-cuisine v Paříži. Ochutnali jste to všechno a jaké to bylo?
Jsem fajnšmekr a vaření je můj koníček – jídlo miluju, tečka. Takže ochutnám cokoliv, protože chci poznávat novinky v kulinářském světě. J@

Comments are closed.