Myslíte, že by hledání použitelných věcí ze smetiště mohlo zastavit Hitlera? Nebo že by kompostování mohlo ukončit otroctví? Ne? Tak proč si myslíte, že změna na úrovni jednotlivce může cokoliv ovlivnit také na globální úrovni?

 

 

derrick-jensenNázory filozofa, spisovatele a aktivisty Derricka Jensena jsou považovány za radikálně anti-civilizační. Civilizace má zkázu ve svých genech a výraz „trvale udržitelná civilizace“ je ze své podstaty oxymóron. Filmové ztvárnění Jensenovy stejnojmenné eseje „Kratší sprchování nepomůže“ si ironicky všímá, jak se nám představitelé systému snaží namluvit, v čem tkví příčina ekologické krize.

 

Pokud totiž chceme zachránit planetu, máme se prý změnit. Každý z nás. Méně konzumovat, méně jezdit autem, vyhazovat méně odpadků. Poukazováním na osobní odpovědnost se však kapitalistický průmyslový systém snaží odvést pozornost od toho, co je třeba učinit doopravdy – společenské změny. I kdyby každý obyvatel USA přestal jezdit autem a snižoval svou ekologickou stopu, jak se dá, emise CO2 by se snížily jen o 22 %. Jejich hlavním zdrojem je totiž průmysl. I kdybychom se přestali sprchovat, těžko to bude mít vliv na skutečnost, že 90 % spotřeby vody má na svědomí agrobyznys. Odpad z domácností tvoří jen 3 % celkového odpadu – zbytek je průmyslový.

Film uvidíte ve středu 19. 10. ve 13.00 hodin ve Velké aule v rámci programu PEF. Po filmu následuje diskuse s prof. PhDr. Václavem Bělohradským, PhDr. Lukášem Kovandou PhD. (Roklen) a Mgr. Tomášem Tožičkou (Edukon).

 

Neznamená to, že bychom se neměli snažit žít skromně. Jen bychom neměli předstírat, že prostý život představuje smysluplný politický akt. Nepředstavuje. Na výběr máme podle autora jen ze tří řešení. Podílet se na tvorbě průmyslového komplexu vede ke stejné prohře jako vydat se na cestu osobní čistoty – v obou případech po nás totiž zůstane mrtvá planeta.

 

Jaké je třetí řešení? Jak jinak, než radikální…

Comments are closed.