O Finsku se říká, že má tři hlavní přírodní zdroje: vodu, inteligentní lidi a lesy. Při sledování tohoto seriálu člověka napadne, že snad každý druhý obyvatel země (má jich celkem 5,5 milionu) pracuje v nějakém  clean-tech startupu, kde vyvíjí řešení pro dobu za dvacet let. A že spousta z těchto vědců jsou pankáči jako profesor Howy Jacobs, který celou sérií provází.

 

Díl „Budoucnost Finska: Energie zítřka“ probírá udržitelná energetická řešení jedno za druhým a ukazuje, co všechno v tom Finsko dělá. Ledacos.

 

howy-jacobs

Howy Jacobs: profesor molekulární biologie a průvodce seriálem „Budoucnost Finska“,

Slunce za 1 hodinu poskytne tolik energie, kolik by stačilo pro celou planetu na 1 rok…

… stačí ji jen zachytit. Právě z Finska pochází firma ABB podílející se na vývoji letounu Solar Impulse, který jako první obletěl zeměkouli čistě na solární energii. Ve Finsku vymýšlejí černé silikonové solární buňky účinněji zachycující šikmé sluneční paprsky nebo tištěné solární panely, kterými si budete moci vytapetovat byt. Šikovné finské řešení představují také pojízdné solární boxy – ty za pouhou hodinu rozložíte na elektrárnu, praktický solární agregát pro místa, kde nemají rozvodnou síť. Není divu, že finské firmy expandují do míst, kde je to s energiemi všelijaké – třeba do Indie, jejíž vláda hodlá do roku 2030 mít jako první země na světě plně elektrifikovanou dopravu.

 

Když je hezky, svítí slunce, když je hnusně,

…fouká vítr. Proto se sluneční a větrná energie skvěle doplňují. Navíc jde o čistý zdroj, jak pochopili v Číně, kde např. v Pekingu na následky znečištění umírá každý 4. člověk. Tamní větrné elektrárny dokáží v součtu vyrobit více energie než všechny jaderné elektrárny v USA dohromady. A protože čínská vláda podporuje výzkum čistých zdrojů, těží z toho celý svět v podobě levnější technologie. Díky ní se může např. finská větrná turbína točit až ve výšce 160 metrů (protože nahoře vždycky fouká nejvíc) a zajistit energii pro 5 600 domácností na rok. Velké finské téma je také meteorologie – hodí se rozumět, proč a kde fouká. Proto zde také již dvacet let superpočítač zaznamenává a analyzuje proudění větru.

 

Alternativně alternativní energie

… slunce, vítr. Ale co moře? Podle odhadů by se až 10 % energie mohlo „vytěžit“ z mořských proudů nebo z vln. Zatímco sluneční a větrná řešení fungují, ta mořská jsou zatím v plenkách. Problém je ten, že každá voda – mělčiny, velké vlny, proudy – vyžadují jiné řešení. To u geotermální energie je to jasné – stačí pořádná díra do země. Ve Finsku je nutné vrtat do hloubky cca 7 km, s čímž paradoxně pomáhají tradiční ropné těžařské firmy. Do díry se nalije voda, ta se tam dole zahřeje, vystoupá na povrch a výměník se postará o energii.

 

Skladování energie

… bolavé místo alternativních energií. Jak si uchovat energii, když zrovna nefouká nebo nesvítí? Právě toto je jedna z největších výzev energetiky budoucnosti. V Maroku např. stojí obří solární elektrárna, v jejímž středu je věž jako z Pána prstenů. V ní se taví sůl, která zachytí tolik tepla, že vydrží pohánět turbíny celou noc, dokud zase nevyjde slunce. A tak dokola. Finové také vyvíjejí řešení, kdy slunce rozdělí vodu na kyslík a vodík, ten se smíchá s oxidem uhličitým a vzniklý metan – jakési „kondenzované sluneční světlo“ – se použije v zimě. Úžasně důmyslné řešení spojuje výhody vodní energie a řeší, co s opuštěnými doly. Prostě se ve dne, kdy je sluneční energie dost a je levná, načerpá voda. Když se ráno spustí holící strojky a kávovary, pošle se voda do důlní jámy, kde roztočí turbínu.

 

A tak pořád dokola.

 

Comments are closed.