Letošní program LSFF 2017 hostí dva bloky věnované filmům z programu nejstaršího festivalu vědeckých a dokumentárních filmů u nás – Academia Film Olomouc

 

V pondělí 16. 10. ve 12:30 uvidíte film „Brouci: malí superhrdinové přírody„, na který navazuje diskuse s doc. Ing. Petrem Valáškem, PhD.

Je hmyz škůdce? Dobře si odpoveď rozmyslete. Tento vizuálně úchvatný vědecký dokument ukazuje, jak nám tito malincí géniové mohou pomoci vyřešit velké vědecké problémy – od výroby biopaliv přes ničení bakterií odolných proti lékům až po léčbu rakoviny.

 

V pátek 20. 10. pokračuje program AFO dvěma filmy:

Dokumentární film o zkoumání změn v lidském chování po nakažení parazitem. Toxoplasmou gondii, malým prvokem, je nakažena přibližně třetina obyvatel České republiky. V některých zemích Evropy a zejména v Jižní Americe je jím však nakažena více než polovina obyvatelstva. Dvě dekády výzkumu prováděného především na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy pod vedením profesora Jaroslava Flégra a také na špičkových amerických a britských pracovištích ukázaly, že toxoplasma má u nakažených osob vliv na jejich společenskost, podezřívavost a svědomitost, prodlužuje jejich reakční doby, výrazně zvyšuje riziko dopravní nehody a u žen dokonce ovlivňuje pravděpodobnost narození potomka mužského pohlaví. Jak ale tohle všechno malý prvok vlastně dokáže? Jakými mechanismy může parazit ovlivňovat chování svého hostitele?

  • Co cítí zvířata

Soucit, empatie, spravedlnost – tyto a další vlastnosti si spojujeme především se světem lidí. Věříme, že právě toto jsou schopnosti, které nás odlišují od zvířat. Dokumentární film Co cítí zvířata dokazuje, že se ani v tomto ohledu od zvířat příliš nelišíme. Protagonisty filmu jsou šimpanzi, krkavci, prasata nebo obyčejné krysy. Etologové, vědci studující chování zvířat, představují v dokumentu experimenty prováděné v laboratorním i přirozeném prostředí v různých částech světa. Zvířata svým chováním vědce překvapují čím dál více. Ke splnění některých úkolů je třeba spolupráce a jindy zase tolerance a obětavost. Čtení emocí z lidské tváře není problém jen pro psa, ale například i pro prase. I tato věda má své limity – studiem projevů chování zvířat nelze odhalit, co prožívají a co přesně si o nás lidech myslí. Etický dopad je však jasný. Jak naložíme s vědomím, že některá zvířata jsou běžnou součástí lidského jídelníčku a jiná ne?

 

 

Comments are closed.